pěče o psa

Péče o oči

Zvláštní péči o oči zasluhují krátkolebá plemena, jako je například mops, protože mají sklon k slzení očí. Také psům, kteří mají převislá spodní víčka, jako je baset či boxer, je nutné denně odstraňovat oční sekret. Oční koutky můžete otřít jemným, neparfémovaným ubrouskem nebo papírovým kapesníčkem, který navlhčíte borovou vodou. Očistěte psovi také okolí očí, protože zde ulpívají slzy a vytváří zde nehezké stopy.

TIP:

• Ophto lavas
• Diamont Eye

Péče o uši

Kontrolujte psovi pravidelně uši. Podívejte se mu dovnitř, a pokud uvidíte větší množství ušního mazu, musíte je vyčistit. Největší péči potřebují plemena, která mají dlouhé, převislé uši. U těchto psů se vstup do zvukovodu snadno zanáší nečistotou, a stává se tak živnou půdou pro bakterie a plísně. K čištění nikdy nepoužívejte vatové tyčinky, mohly by psovi způsobit poranění. Uši čistěte vatovým tamponem nebo měkkým papírovým ubrouskem, na který nakapete dětský olejíček. Ve speciálních prodejnách nebo veterinárních ordinacích lze také koupit speciální přípravky pro čištění uší (například Otifree). Chloupky, které rostou uvnitř zvukovodu je nutné opatrně vystřihnout, odumřelé chlupy lze vytrhat prsty.

Nejčastější problém s ušima je zánět. Může mít řadu příčin (od vody, cizího tělesa v sluchovém kanálu po alergii). Záněty trpí zejména psy s převislýma ušima.
Voda se ucha může dostat při koupání, takže pokud Váš pes holduje vodě je vhodné vždy po koupání ucho preventivně ošetřit čistícím roztokem, který zároveň ucho vydesinfikuje (Otifree, Nolvasan Otic…). Jinak hrozí, že vlhké a teplé prostředí zafunguje jako inkubátor pro bakterie žijící na kůži a ty se přemnoží a způsobí zánět ucha.
Cizím tělesem v uchu může být cokoliv (zbytek vaty, osina z trávy…) co dráždí pokožku a pokud se to neodstraní, tak problémy nezmizí.
I psy mohou trpět alergiemi, které se mohou projevit zánětem ucha. Psi mohou být alergičtí na pyl, prach i na některou složku potravy. Je nutná konzultace s veterinárním lékařem.

Pes, který trpí zánětem klepe hlavou, snaží se stále drbat u ucha, tře se o koberec. Projevy zánětu ucha nelze přehlédnout, a tak není problém přijít k veterináři včas. Pokud se zánět ucha zanedbá může to vést až k hluchotě psa, poruše pohybového aparátu nebo obrně lícního nervu. Zánět někdy navíc může přejít do chronické podoby.

Prevence
Nejlépe se proti zánětům bojuje když ještě žádné komplikace nenastaly. Tedy preventivně. Jednou týdně je vhodné uši Vašeho mazlíčka opatrně vyčistit a prohlédnout. Poslední trend péče o uši nedoporučuje nic do ucha strkat, ale použít speciální čistící preperáty (Otifree, Dermanorm…), které pouze do ucha nakapete. Rozpustí ušní maz a ten se vyklepe na boltec ucha a stačí jen setřít. Má to tu výhodu, že mechanicky nepoškodíte ucho a ani Vám nezůstane v uchu zbytek vaty. Nezapomínejte, že ušní maz je v uchu nezbytný.

TIP:

• Otifree
• Bayer - čistič uší
• Epi Otic

Péče o drápky

Psům, kteří se pohybují převážně na tvrdém povrchu, jako je asfalt nebo dlažba, se drápky obrušují samy a většinou je není potřeba zkracovat. Zvýšenou pozornost drápkům věnujte malým plemenům, která svou malou vahou nevyvíjí při chůzi na tlapky dostatečný tlak a drápky se tak nemohou obrušovat, a dlouhosrstým plemenům, u kterých drápky nejsou vidět. Přerostlé drápky poznáte podle toho, že se při došlapování ohýbají na zem. Také pokud je slyšitelné klapání drápků při chůzi psa, je nejvyšší čas je ostříhat. Těm z vás, kteří nemají se zkracováním drápků žádné zkušenosti doporučujeme, aby vás tomuto úkonu naučil odborník. Drápky psovi také můžete nechat zkrátit u veterinárního lékaře.

Postup:

• při zkracování drápků používejte speciální kleštičky nebo gilotinové nůžky, které jsou k dostání v prodejnách s chovatelskými potřebami
• při stříhání drápků u malých štěňat postačí obyčejné nůžky, později však nejsou dost silné a drápek by se mohl odštípnout
• zklidněte psa, během tohoto úkonu by měl být klidný a neměl by se vrtět
• prohlédněte drápek a lokalizujte narůžovělou oblast, u psů se světlými drápy bývá nehtové lůžko lépe viditelné
• drápek odstřihněte kousek od tohoto místa, kde je už neživá tkáň
• držte se pravidla, že lépe je drápek zkracovat méně, než více
• nejlépe je zkracovat drápek naněkolikrát po velmi malých kouscích, zvláště u tmavých drápků, kde je nehtové lůžko špatně vidět
• nezapomeňte na paspárky, ostříhejte je stejně, jako ostatní drápky
• pokud dojde ke krvácení, nepanikařte, krvácení rychle zastavte lehkým tlakem, můžete použít prostředek pro zastavení krvácení, jako je kamenec

Péče o chrup

Péče o chrup psa je velmi důležitá, můžete tak předejít předčasné ztrátě zubů. U psů se nevyskytuje zubní kaz tak často, jak u lidí, ale mají větší sklon k zánětu dásní, který může způsobit, že zub nedrží v dásni pevně. Nejvíce náchylná k onemocněním chrupu jsou společenská plemena a psi, kteří jsou krmeni měkkou stravou. U psů, kteří jsou krmeni např. konzervovanou potravou, se častěji vyskytuje zubní kámen. Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání různé žvýkačky, které zabraňují tvorbě zubního povlaku a zubního kamene. Na péči o chrup je zapotřebí psa navykat již od útlého štěněčího věku. Chrup kontrolujte svému psovi minimálně jednou za měsíc, a pokud objevíte zubní kámen, nechte jej veterinárním lékařem odstranit.

Čištění zubů:

• k čištění používejte výhradně pomůcky, které jsou určeny pro psy
• otevřete psovi tlamu zuby čistěte ze všech stran, nejvíce pozornosti věnujte okolí dásní, kde se vytváří zubní kámen
• zpočátku k čištění můžete použít zubní kartáček, později vám možná bude lépe vyhovovat kartáček na prsty
• zuby čistěte velmi opatrně
• vyplachovat psovi tlamu není zapotřebí
• pokud nemáte s čištěním zubů u psa žádné zkušenosti, obraťte se na veterinárního lékaře
• na veterinárního lékaře se obraťte také v případě, že pes již trpí nějakým onemocněním chrupu, např. mu silně zapáchá z tlamy, nadprůměrně sliní nebo jste objevili zlomený zub

TIP:

• Virbac - enzymatické žvýkací plátky

Péče o srst

Péče o srst vašeho psa by se pro vás měla stát pravidlem. Čím dříve jej tomu přivyknete, tím lépe se pak dodržuje. Péči o srst přivykejte psa již od štěněte, a to nejlépe formou hry. Pokud jste si vybrali dlouhosrsté plemeno, věnujte jeho srsti pravidelně alespoň jednu hodinu denně. Pokud chcete dlouhosrstého psa předvádět na výstavách, je zdravá a upravená srst jedním z důležitých předpokladů jeho dobrého hodnocení. U některých plemen byste stříhání a úpravu srsti měli přenechat odborníkům, pokud však nechováte výstavního psa, není to nutné.

Druhy srsti

• Dlouhá srst s podsadou – např. bobtail, kolie, německý ovčák, novofundlandský pes, špicové
• Hedvábná srst – např. jorkšírský teriér, maltézský psík, afghánský chrt, lhasa apso, pekingský palácový psík, všichni španělé
• Kudrnatá (nelínající) srst – pudl, někteří teriéři, např. bedlingtonský, kerry blue
• Hladká srst – může být krátká a jemná – např. dobermann, jezevčík, boxer, vipet nebo delší a hustší – např. labradorský retrívr
• Hrubá a drátovitá srst – většina teriérů a knírači
• Zvláštní srst – naháči, puli, komondor

POMŮCKY NA ÚPRAVU SRSTI

Každý pes by měl mít svůj vlastní hřeben a kartáč. Kartáče jsou k dostání štětinové, ve formě kartáčovacích rukavic a hladicí. V prodejnách s chovatelskými potřebami je široká nabídka hřebenů, kartáčů a dalších pomůcek, které jsou potřebné k péči o srst. Pro různé druhy srsti jsou také potřebné prostřihávací a prořezávací nástroje. Nástroje uchovávejte v suchu, abyste zabránili zrezivění nůžek a nožů. Po skončení úpravy pomůcky očistěte a uložte na bezpečném místě.

Použití hřebene

Hřebenů, které jsou určené k úpravě srsti psa je k dostání mnoho druhů. Jsou vyrobené z kovu nebo plastu. Plastové hřebeny se mohou snadno lámat nebo je psi mohou kousat. Každý hřeben musí mít zaoblené jak hroty, tak i hrany, aby srst nepotrhal. Mezi jednotlivými hroty by měla být mezera asi 2 mm, pro psy s jemnou srstí můžete použít hřeben jemnější. - řídkým hřeben nejprve rozčešte srst v krycí vrstvě, pozornost věnujte místům, kde je srst zplstnatělá - k vyčesání odumřelých chlupů použijte hustý hřeben - pokud v srsti narazíte na zplstnatělé místo, rozčesávejte je po pramenech nebo srst oddělujte prsty

Použití štětinového kartáče

Tato pomůcka se používá většinou coby dokončovací nástroj ke konečné úpravě převážně dlouhosrstých psů. Štětiny by měly být tak dlouhé, aby pronikly skrz srst až na kůži. Pro psy s krátkou srstí je lépe použít kartáč s krátkými štětinami. Dlouhosrsté psy jemně kartáčujte proti srsti.

Použití hladicího kartáče

Tato pomůcka se používá pro úpravu srsti převážně krátkosrstých psů. Drátěné hroty pomalu ponořujeme do srsti a chlupy otáčíme směrem na povrch.

Použití kartáčovací rukavice

Kartáčovací rukavice se používá na úpravu krátkosrstých psů, k uhlazování srsti a odstranění odumřelých chlupů. Na povrchu rukavice jsou gumové hrbolky, krátké štětiny nebo drátky. Rukavice se navléká na ruku a srst psa hladíme po směru růstu chlupů.

KOUPÁNÍ PSA

Psa je nutné vykoupat, pokud je špinavý nebo zapáchá. Některou nečistotu, jako bláto, lze po zaschnutí odstranit vykartáčováním. Některým psům stačí koupel dvakrát ročně, jiný pes potřebuje koupel častěji. Příliš časté koupání zbavuje srst psa přirozené mastnoty, a tak pak není tolik odolná proti vlhku. Současně s koupáním vyperte psovi vybavení jeho pelíšku. Nikdy psa nekoupejte, pokud je venku chladné nebo vlhké počasí. Při koupání psa používejte vždy přípravky, které jsou určeny speciálně pro psy, můžeme zde uvést např. šampon Khara nebo šampony, které jsou určeny pro běžné koupání. U psa, který trpí nějakým kožním problémem lze použít šampon Nolvaseb s hydratačním nebo keratolytickým účinkem. O použití léčebných šamponů by však měl vždy rozhodnout veterinární lékař.

• před koupáním psa vykartáčujte
• do vany dejte gumovou podložku, aby pes neklouzal nebo nepoškrábal vanu
• vanu částečně naplňte teplou vodou a připravte si vše, co budete ke koupání potřebovat, tedy šampón pro psy a nádobu, kterou budete psa polévat
• vyzvedněte psa do vany a odzadu ho polévejte vodou, až bude celá srst dobře namočená
• použijte šampón, hlavu psovi omývejte až nakonec
• šampón ze srsti vypláchněte vodou, do posledního spláchnutí přidejte ocet a nezapomeňte u dlouhosrstých plemen na kondicionér.
• využijte koupání k tomu, abyste prohlédli psovi kůži
• po koupání psa důkladně vytřete a vysušte fénem

TIP:

• u retrívra vysoušejte psa fenem přes přehozenou záclonu,aby nedošlo k "otevření" a pokroucení srsti

Péče o tlapky psa

PÉČE V ZIMĚ

Nezapomeňte, že v zimě je nutné také věnovat zvýšenou péči i psím tlapkám. Solené silnice, velké teplotní změny na povrchu kůže, které jsou vyvolané přechodem z teplého prostředí na promrzlý chodník nebo do ledové kaše, mohou způsobit vážné kožní problémy.

Než se psem vyjdete ven, je vhodné namazat mu tlapky (musí být bez zranění) speciální mastí, lékařskou vazelínou nebo i indulonou. U psů, kterým prorůstá srst mezi prsty, je ideální ji vystříhat. Po návratu z procházky tlapy omýt vlažnou vodou, pečlivě vysušit a znovu ošetřit výživnou nebo zklidňující mastí (může být i kvalitní sádlo). Pokud má pes na tlapce zranění, můžete použít speciální „botičky“ vhodné velikosti. Ty si můžete koupit ve specializovaném obchodě chovatelských potřeb.

A to jsme už přešli do zimních měsíců, kde prošoupání tlapek je spíše “specializací” právě pro zmíněné saňové psy. Ovšem i ostatním psíkům hrozí co se týče poškození tlapek nebezpečí. O co problematičtější je léto, o to zákeřnější jsou zimní měsíce. Asi nejzáludnější a nejméně předvídatelné je pořezání tlapek o led. Ano, slyšíte dobře. Takové poranění je, dalo by se říci častější, než-li pořezání o sklo. Rány které způsobují ostré hrany ledu (kterého si pouhým okem snad nikdy nemůžeme povšimnout), jsou většinou velice hluboké a “klikaté”. Téměř v každém případě je nutné okamžité šití na veterinárním středisku. Dovolte mi připomenout, že pokud se šití roztrhnuté tlapky neprovede téměř ihned, dodatečně je to nemožné. Nešitá rána se poté hojí velmi, velmi dlouho a zejména na nasolených cestách je takové zranění pro psa silně bolestivé. Opravdu se nebojte šití a na veterinární středisko v takových případech s vašim pejskem spěchejte. Psa sice šití jistě bolí, ale rána se brzy zahojí a bolest poměrně rychle odezní. Ovšem neošetřená tržná rána (pořezaná) na polštářku bolí velmi dlouho a pes se proto trápí mnohem déle. Kde předpokládáte ostré hrany ledu (po rychlém tání a opětovném mrznutí na pošlapaných místech), nenechejte svého psíka zbrkle pobíhat sem a tam. Poměrně bezpečně se může vydovádět třeba ve vrstvě málo ušlapaného sněhu.

Dále jsme zmínili solené zimní cesty. Ty jsou pro tlapky psa velkým nepřítelem. Psy s jemnějšími polštářky, či poškozenými nadměrným pohybem nebo s drobnými rankami, kterých si ani nevšimnete, přechod takové prosolené silnice či chodníku štípe. Takový pejsek také často kulhá, či zvedá nekoordinovaně tlapky do výšky a kde kdo se usmívá, že je psíkovi zima… Ale zimou to až tak doslova není. Menší zlo jsou cesty sypané struskou apod., byť ostré strany kamínků jsou pro zmrzlé tlapky také velmi nepříjemné. Myslete tedy na to, že váš pejsek boty nenosí, a tedy ne každý povrch po kterém chodí, je pro něj stejně příjemný.

PÉČE V LÉTĚ

Zapomínáte na péči o polštářky na tlapkách vašich čtyřnohých kamarádů? Jistě nejste sami. Jedná se o poměrně častý problém, týkající se jak psů “městských”, tak “vesnických”. Každý má však svá specifika, ale podstatně hůře jsou na tom psíci ve městech.

To, že dlažba, asfalt, štěrk, či jiný “pichlavý” nebo tvrdý povrch jsou pro tlapky nevhodné, jistě ví každý, ale vyhnout se pohybu po takovém povrchu je v tomto civilizačním světě opravdu nemožné. Je však možné našemu pejskovi ulehčit život a jeho tlapky kontrolovat, čas od času promazávat preventivně krémem (např. indulonou, či krémem přímo tomuto určeným), ale také šetřit..

Takový rozehřátý asfalt, který se lepí na tlapky, ten umí pejsky i jejich páníčky pořádně potrápit. Roztopený asfalt na cestách psa velmi pálí a často se nalepí nejen na samotné polštářky, ale také na chlupy mezi jednotlivými polštářky, a to i v silných vrstvách. Nikdy se nesnažte asfalt z tlapek odstranit jinak než za použití chemie - rozpouštědel. Výrazně si ulehčí práci majitelé dlouhosrstých psíků, pokud jim dlouhou srst rostoucí mezi prsty a polštářky ostříhají. Po odstranění asfaltu z tlapek je nutné je dobře opláchnout a opět promazat krémem.

Zcela odlišný problém týkající se tlapek je jejich prošoupání. To nejčastěji přichází po dlouhém a podceněném běhu u kola po silnici. Chcete-li vašemu pejskovi dopřát dostatek pohybu, jistě se nemůže jednat o patnáctikilometrovou trasu výhradně po silnici. Prošoupání polštářků díky zvýšenému pohybu po komunikacích není žádnou vzácností a pro psíka je velice bolestivé a špatně se hojí.

Takové problémy se většinou postřehnou až když je téměř pozdě. Pes nerovnoměrně kulhá, často mění při kulhání končetiny, neboť ho většinou bolí všechny tlapky. Samozřejmě se vyhýbá pohybu a je “bez nálady”.

Když se podíváte na takto postižené polštářky, zjistíte, že pokožka je jemná (namísto hrubé a početně vrásčité), působí “mokře” a jsou přítomny “tečkovité změny”. Když už se však stane, že si váš pejsek “prošoupe polštářky na tlapkách”, omezte jeho pohyb na minimum, vyhýbejte se tvrdým a hlavně ostrým (štěrkovitým) cestám. Jemně a ohleduplně polštářky promazávejte krémem a vyčkejte pár dní, až se tlapky opět “obnoví”. Je-li nejhůře, nejpoškozenější tlapky ošetřete např. framykoinovou mastí a opatřete obvazem. Pravidelně převazujte. Netroufáte-li si na tuto proceduru, navštivte veterinárního lékaře a tlapky nechejte odborně ošetřit.

Existují i přímo botičky, které takto poškozenou tlapku (tlapky) chrání, ale musíte sáhnout poměrně hluboko do kapsy. Mimo to ne každý pes je dobře snáší. Jak poškození tlapek, tak tyto ochranné botičky dobře znají majitelé saňových psů aktivně provozující tento sport.