|
ÚVOD
Plemena teriérů, jezevčíků a retrieverů tvoří v české myslivecké kynologii složku, která se těší velkému zájmu myslivecké veřejnosti. Psi těchto plemen jsou inteligentní, nadaní, se všestrannými vlohami, které jsou v plném souladu s dnešním způsobem výkonu práva myslivosti. Nároky na jejich držení jsou menší, a tak je třeba, aby se používali v takových honitbách a terénech, do kterých se charakterem své práce hodí a kde mohou být plně využiti. Podmínky pro vyzkoušení vrozených vloh, loveckých schpností a stupně výcviku pro náročnou mysliveckou práci byly shrnuty do společného zkušebního řádu, který byl vypracován s maximálním ohledem na charakter plemen, ale především přizpůsobený požadavkům myslivecké praxe.
Všechny tyto typy zkoušek možno uspořádat v kterémkoli ročním období, je třeba však brát zřetel na klimatické podmínky, zemědělské kultury a podmínky chovu lovné zvěře. Na všestranné zkoušky budo připuštěny jen psi, kteří již úspěšně absolvovali kterékoliv z uvedených zkoušek, kromě ZV. Zkoušky honičů a barvářské zkoušky honičů kvalifikují pa jako lovecky upotřebitelného pro dohledávku černé zvěře. Lesní, barvářské a všestranné zkoušky kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dohledání spárkaté zvěře.
PŘEDMĚTY ZKOUŠEK:
NOS
Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes zvěř navětřil, jaké jsou právě povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod.
HLASITOST
Pes by měl prokázat hlasitost na stopě živé zvěře, nebo při kontaktu s ní, když ji sám vyrazí a nahání. Známkou 4 se hodnotí pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje a pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem. Známkou 3 se hodnotí pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení však je přerušované delšími odmlkami. Známkou 2 se hodnotí pes, který hláší zvěř, jen když ji vidí, a ztrácí-li ji z dohledu, přestane. Známkou 1 se hodnotí pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně - s přestávkami. Známkou 0 se hodnotí pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji.
POSLUŠNOST
Rozhodčí sleduje během celých zkoušek, jak pes reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely na přivolání, není-li právě v kontaktu se stopou zvěře. Je-li pes v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině, a sleduje ji, ať už hlasitě nebo němě, a nereaguje na přivolání, rozhodčí nehodnotí jako neposlušnost. Tento projev temperamentu je v daném okamžiku cennější. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti. Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce na 30 minut, je vyloučen z dalšího posuzování.
CHOVÁNÍ PO VÝSTŘELU
Zkouší se pravidelně při disciplíně "slídění", když vůdce na pokyn rozhodčího jednou vystřelí z brokovnice, a to v okamžiku, kdy se pes zaměstnává prohledáváním krytiny ve vzdálenosti 15-20 kroků od vůdce a nedívá-li se na něho. Pes, který prokáže svým chováním, že se nebojí výstřelu, a zůstane klidný pod vlivem vůdce, hodnotí se známkou 4. Začne-li pes po výstřelu divoce pobíhat ve větší vzdálenosti a nereaguje na přivolání, hodnotí se známkou 3, případně nižší. Pes, který má strach z výstřelu, to znamená, že od vůdce vystrašeně odběhne, nedá se přivolat, ztratí zájem o další práci, chová se bázlivě a nedůvěřivě, hodnotí se známkou 0 a z dalšího zkoušení je vyloučen. Důvod vyloučení se zapíše do soudcovské tabulky a přehledu výsledků.
VODĚNÍ NA ŘEMENI
Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani se nechat tahat. Nemá se zaplétat do keřů nebo omotávat okolo stromů. Tahá-li pes svého vůdce, smýká-li jím, musí-li ho vůdce vícekrát odmotávat od stromu, dostane úměrně nižší známku.
SLÍDĚNÍ
Zkouší se v lese nebo v poli s vyšší krytinou, s dostatečným porostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Pes musí slídit rychlostí, která odpovídá kvalitě jeho nosu, systematicky a vytrvale, a to před vůdcem v dosahu brokového dostřelu. Pes, který nemá snahu najít zvěř a probíhá jen v blízkosti vůdce, hodnotí se známkou 0. Slídění musí trvat nejméně 20 minut. Nenarazí-li pes po celou zkušební dobu na zvěř, musí být slídění přerušeno a pes nasazen v lépe zazvěřené části honitby (po vyzkoušení osttních psů).
STOPA ŽIVÉ ZVĚŘE
Pes musí sledovat stopu zvěře, na kterou ho vůdce nasadil, nebo kterou na rozkaz vůdce sám našel, nejméně do vzdálenosti 200 kroků, aby mohl bt hodnocen známkou 4. Známkou 0 se hodnotí pes, který stopu vůbec nesleduje.
STOPA VŮDCE
Jeden z rozhodčích podrží psa, druhý odejde s vůdcem po větru s dvěma odchylkami od přímého směru na vzdálenost 200 krok;, kde se dobře ukryjí. Jestliže v koroně je osoba psu známá, může jít do úkrytu s vůdcem. Zkouška se koná v přehledném terénu, aby rozhodčí, který psa později vypustí, měl možnost vidět zakládání stopy i její sledování psem. Pes může pozorovat zakládání stopy do vzdálenosti asi 20 kroků. Potom ho rozhodčí nasadí na stopu a s povelem "hledej pána" (nebo jiným vhodným povelem) ho několik kroků vede po stopě a vypustí ho. Známkou 0 se hodnotí a z dalšího posuzování je vyloučen pes, který ani po čtvrtém nasazení na stopu nedojde ke svému vůdci.
DOHLEDÁVKA A PŘINÁŠENÍ PERNATÉ ZVĚŘE
Pes má prokázat, že dokáže najít střelnou pernatou zvěř, která po zásahu spadla do vyšší krytiny, myslivec ji nevidí, tuto bez báhání přinést a odevzdat. Pro všechny zkoušené psy musí být použit stejný druh zvěře. Rozhodčí vybere vhodné místo (louku, brambořiště, apod.) a pohodí zde, co nejdále od místa, kde stojí, zvěř tak, aby to ani pes ani vůdce neviděli. Na výzvu rozhodčího vůdce psa vypustí s povelem k hledání zvěře. Pes má místo rychle a ochotně prohledat, po nalezení zvěře tuto bez váhání přinést a v sedě odevzdat. Zvěř musí nalézt a přinést do 10 minut, jinak není možno považovat disciplínu za splněnou. Rozhodčí hodnotí zejména ochotu nalézt zvěř, její rychlé uchopení, přímočaré přinesení a spolehlivé odevzdání.
PŘINÁŠENÍ SRSTNATÉ ZVĚŘE NA DÁLKU V POLI
Neměl-li pes možnost dohledat po stopě postřelenou drobnou srstnatou zvěř, alespoň do vzdálenosti 200 kroků, založí se mu vlečka s dvěma oblouky dlouhá 200 kroků. Na přípravu vlečky se použije zvěř, ulovená v den zkoušek. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Zvěř se ponechá na konci vlečky. Vlečky se zakládají v poli. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi postříkaném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem nebo pod větrem, musí se však vlečkou řídit. Používá se zvěř: divoký nebo domácí králík velikosti divokého králíka, případně zajíc velikosti divokého králíka. Vypracování vlečky a přinášení se hodnotí samostatně. Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř správně přinese a odevzdá. Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese, nebo pes, který byl dvakrát nasazen. Znumku 2 dostane pes, který byl čtyřikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji vůdci do 10 minut. Známku 1 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř najde, zůstane u zvěře a svému vůdci dává chováním najevo, že zvěř našel. Pes může být dva-krát nasazen. Známku 0 dostane pes, který zvěř nepřinese ani po čtvrtém nasazení.
PŘINÁŠENÍ KACHNY Z HLUBOKÉ VODY
Časový limit: 5 minut Kachnu zásadně vhazuje do vody rozhodčí, a to do vzdálenosti asi 10 metrů od břehu, aby měl pes možnost dokázat, že umí plavat a přinášet kachnu z hluboké vody. Kachnu musí správně odevzdat. Známku 4 dostane pes, který přinese kachnu z hluboké vody na jeden povel. Každý další povel k přinešení, uchopení nebo odevzdání snižuje známku vždy o jeden stupeň. Uchopení kachny zas letku, krk apod. není chyba. Známku 3 dostane pes, který přinese kachnu na jeden povel, na břehu ji pustí, ale bez povelu ji znovu uchopí a odevzdá, nebo pes, kterému musel dát vůdce dva povely, pes však jinak pracuje bezchybně, anebo pes, kterému dal jeho vůdce jeden povel, ale při plavání hrabe, kachnu správně přinese a odevzdá, a také pes, který pracuje bezchybně, při odevzdání si však nesedne a nechce kachnu pustit. Známku 2 dostane pes, který pracoval správně, při odevzdání si však nesedne a kachnu pustí, anebo pes, který pracoval správně na první povel, na břehu však kachnu vypustí a vezme ji jen na další povel. Známku 1 dostane pes, který po delším povzbuzování vynese kachnu ještě do stanoveného limitu 50 minut alespoň na břeh.
PRÁCE VE VODĚ
Časový limit: 15 minut Vůdce psa postupuje po břehu kolem vodní plochy zarostlé rákosím nebo jiným vyšším porostem, který má pes prohledat, proslídit a snažit se nalézt a zdvihnout vodní nebo jinou zvěř. Při tom se nemá vyhýbat hluboké vodě, má ji přeplavat a prohledat. Je-li při slídění u lovena jakákoliv pernatá zvěř a pes ji na hluboké vodě dohledá, přinese a vsedě odevzdá, obdrží známku 4 a disciplínu má ukončenou. Nepřijde-li pes na zvěř, pohodí rozhodčí na závěr slídění před slídícího psa do hluboké vody střelenou kachnu. Nesmí to vidět ani pes ani vůdce. Pes má při slídění kachnu najít, bez povelu přinést, a vsedě vůdci odevzdat. Známku ovlivňuje: způsob pohybu psa v těžkém pobřežním terénu, systematičnost práce, vytrvalost, zájem o nalezení zvěře, způsob, jakým pes překonává hlubokou vodu a též množství i intenzita vydaných povelů.
NÁSLEDOVÁNÍ VOLNÉ NEBO NA ŘEMENI
Při zkoušení musí pes ukázat, že rozlišuje následování a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, loveckém chodníku, okraji lesa, apod. ,před prací na pobarvené stopě. Vůdce postupuje velmi pomalu, pes má jít volně neupoutaný, nebo upoutaný na volném řemeni, který má přehozený přes pravé rameno, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, okamžik vyčká na místě (10-15s.). Pes musí zůstt v klidu stát, sedět nebo ležet.Opět se rozejdou a asi po 50 krocích zastaví, vůdce sejme z ramene pušku a vystřelí. Pes musí zůstat klidný. Po výstřelu vůdce připoutá psa na vodítko. Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře se psem. Upoutaný pes může být hodnocen nejvýše známkou 3.
PRÁCE NA POBARVENÉ STOPĚ
Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 650 kroků s dvěma změnami směru. Pro založení jedné dráhy se použije maximálně 0,5 litru hovězí krve nebo barvy spárkaté zvěře. Vzdálenost jednotlivých stopních drah od sebe nesmí být menší než 100 kroků. Barvy zásadně zakládají rozhodčí. a)Práce na řemeni nebo volně Pes má po přiložení na barvu ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu. Stopu sleduje na plně rozvinutém, nejméně 5m dlouhém řemenu nebo volně v těsném kontaktu s vůdcem. Pes má postupovat volně, klidně, má se držet stopní dráhy. Sejde-li z ní, může ho vůdce zastavit, sám najít barvu (ukázat ji rozhodčímu), psa na tom místě opět přiložit na stopu a pokračovat v práci na barvě. Pes má držet pobarvené stopy, nesmí sledovat křižující stopy zdravé zvěře. Takovou stopu může však ukázat až do vzdálenosti 15 kroků, vrátit se ale zpět, na pobarvenou stopu. Ztratí-li pes pobarvenou dráhu a vůdce to nezpozoruje, musí rozhodčí vůdce zastavit a vyzvat ho, aby ukázal sám poslední barvu. Psa potom na dráhu opět přiloží a pokračuje v práci. Po každé takové opravě se snižuje známka vždy o jeden stupeň. Sejde-li pes ze stopy čtyřikrát a práci nedokončí, dostává známku 0. Celou pobarvenou stopní dráhu musí vypracovat maximálně za 1 hodinu. Za práci volně se připočítávají až 2 body.
b) Práce jako hlásič nebo oznamovač Pes po přiložení na stopu musí nejprve ukázat nástřel a na povel vůdce sledovat stopní dráhu a k prvému loži, které je označeno až ve vzdálenosti asi 200 kroků od nástřelu. U tohoto prvého lože vůdce psa vypustí a ten sleduje dále stopní dráhu volně. Vůdce a rozhodčí čekají u lože, až bude pes nalezenou zvěř hlásit nebo přijde její nalezení vůdci oznámit. Musí tak učinit do 15 minut od vypuštění. Sleduje-li po oznámení zbytek stopy hlasitě, vůdce i rozhodčí postupují pomalu za ním. Tuto vlastnost poznamená rozhodčí do průkazu původu psa. Práce psa od nástřelu k prvému loži se hodnotí jako práce na řemeni nebo volně. Selže-li pes jako hlásič nebo oznamovač, může vůdce požádat rozhodčího, aby mohl pes vypracovat tutéž stopní dráhu od místa vypuštění (od prvého lože) na řemeni. Známka za výkon se mu však snižuje o jeden stupeň. Před nástupem psa k práci na pobarvené stopě musí vůdce oznámit rozhodčímu, jakým způsobem bude pes pracovat. U oznamovače musí vůdce uvést, jakým způsobem mu oznámí dohledanou zvěř. Třebaže uměle pobarvená stopa nenahrazuje plně přirozenou pobarvenou stopu postřelené srnčí zvěře, je dostatečnou pomůckou k ověření, je-li pes schopný postřelenou zvěř doheldat. Rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná zvěř odloženou na konci stopní dráhy. Za práci hlásiče nebo oznamovače se k výslednému hodnocení připočítává až 5 bodů.
ODLOŽENÍ
Volně odložený pes bez známého pro něho předmětu, přivázaný nebo odložený volně u známého mu předmětu musí zůstat klidně na určeném místě nejméně 5 minut. Přitom se vůdce vzdálí z jeho dohledu. Po uplynutí této doby se vůdce vrátí pro psa. Ten se musí nechat v klidu upoutat na vodítko. Když se během těchto limitních 5 min. ze svého místa vzdálí, aby našel svého pána, dostane známku 0. Je-li pes při odložení neklidný a poodejde za vůdcem na vzdálenost do 10 kroků, dostane známku nejvýše 2. Je-li odložený pes upoután na rozvinutém barvářském řemeni nebo odložen volně se známým mu předmětem, snižuje se mu známka za výkon o jeden stupeň. Natáhne-li pes řemen na celou délku a zůstane klidný, bude hodnocen známkou 1. Když pes uvázaný na řemeni při odložení kňučí nebo se smýká, je hodnocen známkou 0.
NAHÁNĚNÍ
Zkouší se v houštinách po vypuštění psa od nohy vůdce. Při nahánění má pes přikázanou leč systematicky a ochotně prohledat, zalehlou zvěř najít a kknahánět na střelce. Hlasité nahánění na stopě se zaznamenává do průkazu původu. Není-li pes v kontaktu se zvěří, má se dát k vůdci přivolat. Maximální doba pro zkoušku je 10 minut. Chyby: neochota k nahánění, časté vybíhání z houštiny, hledání na kraji houštiny, časté pobízení psa, nereagování na povely vůdce.
|
